ubíhající čas nezastavím...

Zahradní altán

19. dubna 2012 v 0:39 | Detail |  vzpomínky
Občas si vzpomenu na ten rok, kdy jsme s o rok starším kamarádem jezdili na kolech. Bylo to než šel na střední školu. Pak už jsme se nevídali. On první řekl: zkusíme jak to chutná, ty mně a já tobě. Zahradní chatka těsně před zbouráním, zvenku zelená a uvnitř krémově bílá. Trochu skla na zemi, ticho, teplo od poledního sluníčka. Bylo to než postavili v těch místech sídliště, rok 1979 nebo 1980. Pak vytyčili přez ten pozemek novou ulici. Na mnoho let první a poslední žalud co jsem si prohlížel zblízka. Měl ho úplně jiný než můj. Široký a rozpláclý s jinak uchycenou uzdičkou, i když o rok starší, tak menší než já.
Po střední se oženil a stal tatínkem. Za nedlouho se pak rozvedl. Teď už jsme se dlouhá léta neviděli. Co bych mu řekl, kdybychom se potkali... Minulý týden jsem potkal jeho maminku, ale nesebral jsem odvahu začít řeč a zeptat se co dělá.

foto diky craig.milliner / photo thanks to craig.milliner
 


Další články


Kam dál